Dějiny TČM

Počátky čínské medicíny se ztrácejí v šeru dávnověku. Stopy vedou k postavám zahaleným stejným rouchem tajemství, jaké přikrývá i původ čínské medicíny. Jsou to legendární císaři, praotcové čínského národa.

Prvním z trojice mýtických císařů byl Fu-si– krotitel zvířat

  • v tradiční chronologii je uváděn jako panovník vládnoucí v letech 2852-2737 př.n.l.
  • naučil lidi vázat uzly a plést sítě pro lov zvěře i pro rybolov
  • zakladatel akupunktury, vyrobil devět typů jehel
  • na základě pozorování jevů na nebesích i zemi sestavil osm trigramů, jež se stali podkladem pro Yi jing-Knihu Proměn

Po něm na trůn vystoupil Shen Nong  – božský zemědělec 2737-2697 př.n.l.

  • vymyslel a zhotovil dřevěný pluh, naučil lidi obdělávat půdu a pěstovat obilí
  • nejvíce se přičinil k poznání vlastností a chutí bylin
  • připisuje se mu autorství nejstaršího čínského herbáře Shen Nongův kánon bylin

Třetím otcem čínské medicíny je Huang Di  – žlutý císař 2697-2597 př.n.l.

  •  je považován za autora základního díla čínské medicíny Huang Di Nei Jing –    k němuž se obraceli všichni pozdější autoři.Všechny jeho podstatné zásady a teorie platí i dnes, stejně jako platily před tisíci lety